EIC Accelerator: Co se změnilo a proč na tom záleží

Tento vývoj odráží širší priority Evropské unie v oblasti technologické suverenity, bezpečnosti a konkurenceschopnosti a zásadně mění očekávání, která jsou na žadatele kladena.

1. Co je v programu Accelerator nového

Připravovaný pracovní program přináší řadu strukturálních i procesních změn, jejichž cílem je zefektivnit rozhodování a zvýšit kvalitu podporovaných projektů.

Mezi hlavní změny patří:

• zpřesněný hodnoticí proces s jasnějším rozlišením mezi technologickou excelencí, obchodní připraveností a strategickou relevancí,
• stručnější hlavní část projektové žádosti, která se více soustředí na klíčové hodnotové faktory, zatímco podrobné technické, finanční a implementační informace jsou ve větší míře přesouvány do povinných příloh,
• silnější role odborných hodnotitelů, zejména při posuzování souladu s trhem, škálovatelnosti a evropské přidané hodnoty, s větším důrazem na konkurenci, regulační otázky a realizační rizika,
• užší vymezení tematických priorit výzev v souladu s cíli EU v oblasti odolnosti, udržitelnosti a technologické suverenity,
• těsnější provázání grantové a kapitálové složky, které umožňuje plynulejší přechod od výzkumu a vývoje k uvedení řešení na trh. 

Základní čísla

• typická míra úspěšnosti: přibližně 5–7 %,
• financování na jednu společnost: až 2,5 mil. € formou grantu a až 10 mil. € formou kapitálové investice,
• zhruba 70 podpořených firem na jeden cut-off z přibližně 900–1 200 plných žádostí.

Cílem těchto změn je snížit nejistotu na straně žadatelů a zároveň zvýšit pravděpodobnost, že podpořené projekty budou schopny úspěšně růst a škálovat.

2. Od grantové logiky k investičnímu přístupu

Program Accelerator se již nezaměřuje pouze na financování technologického vývoje. Stále více funguje jako nástroj pro přípravu firem na investici.

Od žadatelů se očekává, že prokáží:

• technologickou vyspělost nad rámec pouhého proof-of-concept (typicky TRL 5–7),
• realistickou a přesvědčivou strategii komercializace a škálování,
• silný tým schopný řídit rychlý růst.

Hodnocení se tak stále více blíží logice venture kapitálu, kde má schopnost realizace a připravenost na trh stejnou váhu jako samotná technologická kvalita. V praxi to znamená, že konkurenční pozice, regulační připravenost a srozumitelnost obchodního modelu jsou posuzovány jako rizikové faktory na stejné úrovni jako technologická vyspělost. 

3. Strategické zaměření: odolnost, obrana a dual-use (technologie s civilním i obranným využitím)

Strategická autonomie se stala jedním z klíčových hnacích motorů programu. Accelerator stále častěji podporuje projekty, které:

• posilují bezpečnost a odolnost Evropy,
• upevňují kritické hodnotové řetězce v oblastech, jako jsou umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, kosmické technologie nebo pokročilé materiály. 

Současně na úrovni EU probíhá diskuse o rozšíření možností podpory technologií určených pro obranné účely a technologií s dvojím využitím (dual-use). Evropská komise v červnu 2025 představila balíček Defence readiness omnibus (DRO), který navrhuje opatření ke zjednodušení administrativního a právního rámce pro podporu obranných technologií – tedy flexibilnější a rychlejší investice do obranných technologií a obranného průmyslu. Debata se zároveň týká i programu Horizont Evropa, protože řada klíčových technologií (typicky AI, Space apod.) je svou povahou inherentně duální. Zároveň se v rámci úvah o budoucím rámcovém programu (FP10) počítá s možností podpory dual-use.

Evropská komise směřuje k tomu, aby bylo v budoucích pracovních programech možné zahrnout i technologie typu dual-use, tedy s civilním i obranným využitím. To by mohlo rozšířit strategickou roli programu Accelerator a lépe jej sladit s cílem EU posilovat technologickou suverenitu a odolnost. Zároveň ale platí, že v současném Horizontu Evropa zůstává prioritou výhradní podpora civilně zaměřeného výzkumu a inovací: technologie nebo produkty s dvojím využitím nejsou vyloučeny, program však podporuje pouze jejich využití pro civilní účely. V praxi již někteří žadatelé ve výzvách HE začali duální/obranné využití vnímat jako žádoucí a v žádostech jej otevřeně zdůrazňovat, nicméně formálně se režim programu nemění. Výjimkou (v případě přijetí DRO) by mohly být konkrétní výzvy v rámci současného HE, zejména EIC Accelerator (dual-use) a EIC STEP Scale-up (dual-use/defence).

Tento vývoj vytváří nové příležitosti pro společnosti, které dokážou přesvědčivě popsat nejen civilní aplikace, ale i širší přínos technologie pro odolnost, bezpečnost a případně i obranné využití – a současně správně vymezit, jak bude projekt v aktuálních programech naplňovat primárně civilní cíle podpory.

4. Vysoká selektivita a vysoká očekávání

Program Accelerator zůstává záměrně velmi selektivní. Řada kvalitních projektů neuspěje nikoli kvůli slabé technologii, ale kvůli nedostatečné připravenosti na trh nebo nejasné strategii růstu.

Klíčové faktory:

• výkon při závěrečném rozhovoru je rozhodující — zejména schopnost týmu pod tlakem obhájit svou konkurenční pozici, regulační postup a logiku škálování,
• veřejné financování často otevře cestu k dodatečným soukromým investicím v objemu tři- až pětinásobku původní podpory během jednoho až dvou let,
• úspěšní žadatelé stále častěji vnímají Accelerator jako strategický krok v rozvoji firmy, nikoli jako jednorázový zdroj financování.

5. Od Acceleratoru ke scale-upu

Program Accelerator se postupně stává vstupní branou do evropského ekosystému scale-upů. Úspěšné společnosti často pokračují:

• navazujícími investicemi prostřednictvím fondu EIC Fund,
• soukromými koinvesticemi a mezinárodní expanzí,
• dlouhodobým zapojením do strategického technologického prostředí Evropy.