Zkratka CRA v ekonomickém a finančním světě nejčastěji znamená Credit Rating Agency, česky ratingovou agenturu. Jde o specializovanou společnost, která hodnotí úvěruschopnost (bonitu) dlužníků. Těmito dlužníky mohou být suverénní státy, samosprávy nebo komerční korporace.

Jak funguje Credit Rating Agency?

Hlavním produktem ratingové agentury je úvěrový rating. Ten vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou dlužník dostojí svým finančním závazkům. Hodnocení má obvykle podobu standardizované stupnice složené z písmen, případně čísel a znamének.

• Investiční stupeň (např. AAA až BBB-): Označuje stabilní subjekty s nízkým rizikem nesplacení. Tyto subjekty dosáhnou na výhodnější úrokové sazby.
• Spekulativní stupeň (např. BB+ a horší): Označuje rizikovější dlužníky. Investoři za podstoupené riziko požadují vyšší výnos, což dlužníkovi prodražuje financování.

Význam CRA pro trh

Ratingové agentury snižují informační asymetrii na finančních trzích. Běžný investor nemá kapacitu detailně analyzovat účetnictví každé firmy nebo státní rozpočet. CRA tuto analýzu provede za něj a poskytne srozumitelný výsledek.

Trhu dominují tři hlavní globální agentury, často označované jako Velká trojka (Big Three). Patří sem Standard & Poor's (S&P), Moody's a Fitch Ratings. Tyto tři společnosti pokrývají naprostou většinu světového trhu s úvěrovými ratingy.

Časté omyly a kritika

Nejčastějším omylem je vnímání ratingu jako absolutní záruky bezpečnosti investice. Rating je pouze odborný odhad pravděpodobnosti selhání na základě dostupných dat, nikoliv garance budoucnosti.

CRA čelí i kritice, zejména kvůli potenciálnímu střetu zájmů. Ve většině případů totiž za vypracování ratingu platí sám hodnocený subjekt. Výrazná kritika se na agentury snesla také během finanční krize v roce 2008, kdy přidělovaly vysoká hodnocení rizikovým hypotečním cenným papírům.

Jiné významy zkratky CRA v byznysu

V současném evropském podnikatelském prostředí se zkratka CRA stále častěji používá také pro Cyber Resilience Act (Akt o kybernetické odolnosti). Jde o nařízení Evropské unie, které stanovuje závazné požadavky na kybernetickou bezpečnost pro produkty s digitálními prvky. Firmy vyrábějící hardware a software musí podle tohoto aktu zajistit bezpečnost svých produktů po celou dobu jejich životního cyklu.