Co znamená jednoduché účetnictví?

Jde o specifický způsob evidence majetku, závazků, příjmů a výdajů, který je administrativně méně náročný než klasické podvojné účetnictví.

Kdo může vést jednoduché účetnictví?

V České republice bylo jednoduché účetnictví pro běžné podnikatele zrušeno v roce 2004 a nahrazeno daňovou evidencí. Od roku 2016 se však do legislativy vrátilo, a to výhradně pro vybrané neziskové subjekty.

Podle zákona o účetnictví mohou JU vést například:

• spolky a pobočné spolky,
• odborové organizace,
• organizace zaměstnavatelů,
• církve a náboženské společnosti,
• honební společenstva.

Zákonné podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví

Aby mohla výše uvedená organizace vést jednoduché účetnictví, musí splnit dvě základní finanční podmínky:

• Její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč.
• Hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč.

Pokud organizace tyto limity překročí, nebo se stane plátcem DPH, musí povinně přejít na podvojné účetnictví.

Z čeho se jednoduché účetnictví skládá?

Subjekty vedoucí JU musí ze zákona vést několik základních knih. Patří mezi ně především:

• Peněžní deník: Slouží k evidenci všech příjmů a výdajů v hotovosti i na bankovních účtech.
• Kniha pohledávek a závazků: Sleduje, kdo dluží organizaci a komu naopak dluží organizace.
• Pomocné knihy: Zahrnují například knihu majetku, evidenci zásob nebo mzdovou evidenci zaměstnanců, pokud je to pro chod organizace relevantní.

Častý omyl: JU vs. daňová evidence

Nejčastějším omylem v praxi je zaměňování jednoduchého účetnictví s daňovou evidencí. Mnoho živnostníků (OSVČ) dodnes ze zvyku říká, že „vedou jednoduché účetnictví“, i když ve skutečnosti vedou právě daňovou evidenci.

Zatímco JU je určeno výhradně pro vymezené neziskové subjekty a řídí se zákonem o účetnictví, daňová evidence slouží podnikatelům (fyzickým osobám) ke zjištění základu daně z příjmů a upravuje ji zákon o daních z příjmů.