Co je to veřejný sektor?

Veřejný sektor je ve státě klíčový pro zajištění základních funkcí společnosti, které soukromý trh nedokáže efektivně nebo spravedlivě zajistit. Hlavní funkcí veřejného sektoru je poskytování veřejných statků a služeb, jako jsou bezpečnost, zdravotní péče, vzdělávání, infrastruktura nebo sociální ochrana. Tyto statky a služby jsou dostupné všem občanům bez ohledu na jejich příjem.

Veřejný sektor hraje také významnou roli v redistribuci příjmů prostřednictvím daní a sociálních transferů. Tím přispívá ke snižování ekonomických nerovností. Stabilizuje ekonomiku regulací trhů a investicemi do dlouhodobého rozvoje, například do výzkumu, energetiky nebo dopravní sítě. Veřejný sektor je tedy zásadní pro zajištění spravedlnosti, stability a udržitelného rozvoje společnosti.

Definice veřejného sektoru v bodech

• Vlastnictví: Subjekty veřejného sektoru jsou vlastněny státem nebo samosprávnými celky (např. kraji, obcemi).  
• Způsob financování: Hlavními zdroji jsou veřejné rozpočty, zejména příjmy z daní, poplatků, grantů a dotací.  
• Neziskovost: Základním účelem není generování zisku, ale poskytování služeb, které jsou dostupné pro všechny občany.  
• Odpovědnost a kontrola: Veřejný sektor je odpovědný voleným orgánům a občanům. Jeho činnost podléhá demokratickým kontrolním mechanismům.  
• Regulace: Veřejný sektor stanovuje pravidla a reguluje tržní prostředí, aby zajistil spravedlnost a rovné příležitosti.

Jak se dělí veřejný sektor 

Veřejný sektor se dělí do tří hlavních skupin. Podle úrovně řízení, hierarchie a povahy financování. Dělení podle úrovně řízení se zaměřuje na hierarchii správy, tedy na centrální, regionální a místní úroveň, která určuje, kdo je zodpovědný za řízení a financování jednotlivých částí veřejného sektoru. Dělení podle funkce a poskytovaných služeb se orientuje na typy činností a oblastí, které veřejný sektor zajišťuje, například administrativní, sociální nebo ekonomické služby. Třetím hlediskem je zdroj financování a případná tvorba zisku z činnosti.

A) Dělení podle úrovně řízení

• Centrální úroveň  

Jedná se o instituce s celostátní působností. Patří k nim například vláda, ministerstva a centrální úřady.

Příklad: Ministerstvo zdravotnictví, Česká národní banka.  

• Regionální úroveň  

Orgány regionální správy, jako jsou kraje, které zajišťují koordinaci a realizaci politiky v širších oblastech.

Příklad: Krajské úřady.  

• Místní úroveň  

Obce a města zodpovědné za místní veřejné služby, jako je údržba infrastruktury, komunální služby nebo školství.  

Příklad: Magistrát města Brna.  

B) Dělení podle funkce a poskytovaných služeb

• Administrativní veřejný sektor

Zajišťuje správu státu, legislativu a výkon práva.  

Příklad: Finanční úřady, soudy.  

• Sociální veřejný sektor  

Poskytuje služby v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče.

Příklad: Veřejné nemocnice, základní školy.  

• Ekonomický veřejný sektor 

Subjekty, které vykonávají ekonomické aktivity, například státní podniky nebo dopravní společnosti.  

Příklad: České dráhy.  

• Sektor technické infrastruktury

Zajištění veřejné dopravy a spojů. Energetické a odpadové hospodářství.

C) Dělení podle povahy financování 

• Neziskový veřejný sektor  

 Organizace financované z veřejných prostředků, jejichž činnost není zaměřena na zisk.  

 Příklad: Ústavy sociální péče.  

• Ziskový veřejný sektor  

Subjekty, které mohou generovat zisk, ale tento zisk je reinvestován nebo použit ve veřejném zájmu.  

Příklad: Státní podniky, jako jsou Lesy ČR.  

Co je to veřejná zakázka

Veřejná zakázka je proces, při kterém veřejný sektor (stát, města, obce, veřejné instituce) zadává kontrakt na dodávky, služby nebo stavební práce firmám nebo jednotlivcům. Tento proces je regulován právními předpisy, které mají zajistit transparentnost, rovnost a nediskriminaci ve veřejném obstarávání. Zjistěte více o principu veřejné zakázky.

Veřejný sektor a daně reverse-charge

V případě, že veřejný sektor nakupuje zboží nebo služby, může být na něj přenesena povinnost přiznat a zaplatit DPH, místo aby tuto povinnost měl jako obvykle dodavatel. Této situaci se říká obrácená daňová povinnost (reverse-charge).

Veřejná ekonomie se zaměřuje na analýzu struktury, fungování a efektivity té části národního hospodářství, která není orientována na zisk a je financována prostřednictvím přerozdělovacích procesů. Základ veřejného sektoru tvoří nezisková (netržní) složka národního hospodářství, nacházející se ve vlastnictví státu nebo samospráv. Propojení soukromého sektoru a veřejné správy označujeme jako smíšenou ekonomiku.