Evropský sociální fond plus (ESF+) je jedním z klíčových finančních nástrojů Evropské unie. Jeho hlavním posláním je investovat do lidí, podporovat zaměstnanost, zlepšovat úroveň vzdělávání a posilovat sociální začleňování napříč členskými státy.

Jaký je rozdíl mezi ESF a ESF+?

Značka „plus“ byla přidána pro programové období 2021–2027. ESF+ totiž sloučil původní Evropský sociální fond s několika dalšími evropskými programy, jako byl například Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) nebo Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Cílem tohoto sloučení bylo zjednodušit financování a zvýšit efektivitu evropských investic do sociální oblasti.

Hlavní oblasti podpory

Prostředky z ESF+ směřují do několika strategických oblastí, které mají pomoci občanům EU lépe se uplatnit na trhu práce a zajistit jim důstojné životní podmínky. Patří sem zejména:

• Zaměstnanost: Podpora tvorby pracovních míst, rekvalifikace a pomoc znevýhodněným skupinám při hledání práce.
• Vzdělávání: Zvyšování kvality školství, podpora celoživotního učení a propojování vzdělávacího systému s potřebami trhu práce.
• Sociální začleňování: Boj proti chudobě, podpora sociálních služeb a integrace marginalizovaných komunit.
• Materiální pomoc: Zajištění potravinové a základní materiální pomoci pro nejvíce ohrožené osoby.

Jak funguje čerpání v České republice?

ESF+ funguje na principu takzvaného sdíleného řízení. To znamená, že Evropská komise stanoví obecná pravidla a rozpočet, ale samotné rozdělování peněz mají na starosti jednotlivé členské státy prostřednictvím svých národních úřadů.

V České republice jsou prostředky z ESF+ rozdělovány především prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+) a Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). O dotace mohou žádat různé subjekty, včetně obcí, škol, neziskových organizací, úřadů práce i soukromých firem.

Časté omyly spojené s ESF+

Častým mýtem je představa, že peníze z tohoto fondu jsou určeny výhradně pro nezaměstnané. Ve skutečnosti fond masivně podporuje i zaměstnané osoby, například prostřednictvím firemního vzdělávání, a financuje systémové změny ve veřejné správě či školství.

Dalším omylem je domněnka, že o konkrétních příjemcích dotací rozhodují úředníci v Bruselu. Projekty jsou ve skutečnosti hodnoceny a schvalovány na národní úrovni podle předem daných kritérií jednotlivých operačních programů.