Co je to finanční nástroj (v dotačním kontextu)?

Finanční nástroj v dotačním kontextu představuje návratnou formu podpory z veřejných zdrojů. Na rozdíl od klasických (nenávratných) dotací je nutné tyto prostředky po čase splatit. Fungují na principu revolvingu – peníze, které příjemci vrátí, se v systému znovu „točí“ a stát je může opakovaně použít k podpoře dalších projektů.

Hlavním cílem finančních nástrojů je pomoci ekonomicky životaschopným projektům, které by na běžném trhu (např. u komerčních bank) získávaly financování jen obtížně nebo za příliš drahých podmínek.

K čemu slouží a jaké mají výhody

Finanční nástroje nestaví na přímém darování peněz, ale na zvýhodnění tržních podmínek. Žadatelům přinášejí benefity, na které by v běžném bankovním sektoru nedosáhli:

• nižší nebo zcela nulové úrokové sazby,
• výrazně delší doba splatnosti,
• možnost odkladu splátek (tzv. odklad jistiny až o několik let),
• nižší požadavky na zajištění úvěru.

Hlavní typy finančních nástrojů

V praxi se podpora prostřednictvím finančních nástrojů dělí do třech základních kategorií:

• Zvýhodněné úvěry: Přímé půjčky s nízkým nebo nulovým úrokem poskytované např. přes Národní rozvojovou banku (NRB).
• Záruky za úvěry: Stát (potažmo rozvojová banka) se zaručí komerční bance za úvěr podniku, což firmě umožní půjčku vůbec získat.
• Kapitálové vstupy: Investice přímo do základního kapitálu firem (využívané zejména u inovativních startupů).

Význam pro žadatele a ekonomiku

Zatímco klasické dotace jsou vhodné pro projekty bez přímé finanční návratnosti (např. stavba školy), finanční nástroje jsou ideální pro investice, které si na sebe v budoucnu vydělají (např. nákup efektivnějšího stroje nebo snížení nákladů za energie). Pro stát i Evropskou unii jde o efektivnější způsob vynakládání peněz, protože jedna alokovaná částka podpoří v průběhu let hned několik různých žadatelů.