Evropská komise přijala pracovní program EDF 2026

Evropská komise přijala Roční pracovní program Evropského obranného fondu (EDF) pro rok 2026, který přináší alokaci ve výši 1 miliardy eur na podporu společného obranného výzkumu a vývoje (R&D). Program zahrnuje celkem 31 témat výzev rozdělených do sedmi tematických a tří netematických okruhů, doplněných o cílené akce reagující na aktuální bezpečnostní hrozby i technologické trendy.

EDF tak i nadále potvrzuje svou roli jednoho z nejvýznamnějších evropských nástrojů pro financování výzkumu a vývoje (VaV) v oblasti obrany a bezpečnosti a otevírá nové příležitosti pro podniky, výzkumné organizace i malé a střední podniky (MSP).

Struktura rozpočtu: důraz na schopnosti, technologie i inovace

Rozdělení rozpočtu EDF 2026 odráží strategické priority Evropské unie:

• 50 % rozpočtu směřuje na rozvoj klíčových obranných schopností, jako jsou pokročilé zbraňové systémy, hlavní bojové tanky, vícenásobné raketomety nebo poloautonomní plavidla.
• 25 % prostředků je určeno na kritické technologie nové generace – například kvantově zabezpečené sítě, elektronický boj či cloudová řešení pro více-doménové operace.
• Zbývajících 25 % podpoří iniciativu EUDIS zaměřenou na inovace a tzv. převratné technologie, včetně specifických nástrojů pro MSP.

Součástí této podpory jsou i netematické výzvy financované formou lump sum, které zjednodušují administrativu a zvyšují dostupnost financování zejména pro menší firmy.

Široké spektrum tematických oblastí

Program EDF 2026 pokrývá komplexní portfolio technologických i operačních oblastí. Mezi nejvýznamnější patří:

• Zdravotnická reakce a CBRN ochrana (MCBRN) – vývoj nových přístupů k dekontaminaci (např. nanosorbenty) a podpora zdravotnických protiopatření.
• Pokročilé senzory (SENS) – multidoménové radarové systémy schopné detekce složitých cílů včetně hypersonických hrozeb či bezpilotních prostředků.
• Kybernetická oblast (CYBER) – vývoj kvantově zabezpečených komunikačních sítí a posilování kybernetická bezpečnost.
• Vesmír (SPACE) – integrace technologií Galileo PRS do obranných systémů pro zvýšení odolnosti navigace.
• Digitální transformace (DIGIT) – využití umělé inteligence, rojových systémů a cloudových platforem v operacích.
• Energetika a udržitelnost (ENERENV) – vysokovýkonné energetické systémy nebo nové pohonné jednotky.
• Materiály a komponenty (MATCOMP) – chytré textilie a technologie pro ochranu vojáků, včetně maskování proti dronům.
• Vzdušný boj (AIR) – Zahrnuje autonomní/automatické doplňování paliva za letu, systémy vlastní ochrany s modulární integrací a koordinovanými protiopatřeními a chytré technologie/architektury (včetně proof-of-concept a prototypů) pro příští generaci integrované modulární avioniky v kontextu „defence air cloud“. 
• Protivzdušná a protiraketová obrana (AIRDEF) – Zahrnuje činnosti proti hypersonickým kluzným prostředkům, včetně stavby/testování/letů demonstrátoru HGV pro sběr signatur a kinematických dat pro požadavky na proti-systémy, a hlavní vývojovou linii pro dozrání klíčových technologií endoatmosférického interceptoru (až do TRL 6). 
• Pozemní boj (GROUND) – Rozvíjí vícenásobný raketomet (dosah/přesnost, interoperabilita, nákladová efektivita ve scénářích vysoké intenzity a při zpochybněném GNSS) a budoucí platformové systémy hlavního bojového tanku (ochrana, mobilita, palebná síla, C2, potenciál snížení osádky, udržitelnost/finanční dostupnost logistiky). 
• Ochrana sil a mobilita (PROTMOB) – Řeší budoucí víceúčelové lehké letadlo a bezpečný digitální systém vojenské mobility (jako vývojové téma v této oblasti). 
• Námořní boj (NAVAL) – Zaměřuje se na zdokonalená středně velká poloautonomní hladinová plavidla, navazující na dřívější práci na dozrání konceptů/návrhů a prvků souvisejících s autonomií. 
• Podvodní vedení boje (UWW) – Zahrnuje modelování/validaci pro predikci podvodního hluku souvisejícího s prouděním a vrstvený přístup k ochraně kritické infrastruktury na mořském dně. 
• Simulace a výcvik (SIMTRAIN) – Posuzuje proveditelnost AI rámce podpořeného modelováním a simulací pro válečné hry/bojové simulace, databáze scénářů a benchmarků, doktrinální modely a lepší podporu učení pro plánování a vedení operací. 
• Převratné technologie (DIS) – Zahrnuje nové „over-the-horizon“ senzory (směrem k EU konceptu kognitivní/škálovatelné sítě HF OTH senzorů se sdílením dat) a netematické akce v oblasti převratných technologií, které vyžadují jasný převratný dopad a rychlé uvedení do praxe. 

Převratné technologie a role MSP

Významnou součástí EDF je podpora tzv. převratných (disruptivních) technologií, které mohou zásadně změnit charakter obranných operací. Patří sem například nové generace senzorů, pokročilé komunikační systémy nebo technologie s vysokým aplikačním potenciálem.

Zvláštní důraz je kladen na zapojení malých a středních podniků (MSP), které mohou využít jak tematické, tak netematické výzvy. Ty často umožňují financování inovativních řešení včetně adaptace civilních technologií pro obranné účely.

Zapojení do projektů EDF je typicky podmíněno vytvořením mezinárodního konsorcia, což podporuje sdílení know-how a posiluje evropskou spolupráci.

Další nástroje podpory: InvestEU, akcelerace i expertní služby

Kromě samotných výzev nabízí EDF i doplňkové aktivity, jako jsou:

• business coaching a akcelerace pro MSP,
• hackathony zaměřené na obranné inovace,
• studie, analýzy a expertní služby,
• napojení na finanční nástroje typu InvestEU.

Tyto nástroje pomáhají firmám nejen s vývojem technologií, ale také s jejich komercializací a vstupem na mezinárodní trhy.

Rostoucí investice i tlak na efektivitu

Podle European Defence Agency dochází v Evropě k výraznému růstu investic do obranného výzkumu. V roce 2024 dosáhly výdaje na obranné R&D přibližně 13 miliard eur a očekává se jejich další nárůst až na 17 miliard eur.

Zároveň však přetrvává problém roztříštěnosti evropského obranného trhu. Nedostatečná koordinace vede k duplicitám, vyšším nákladům a složitější interoperabilitě. EDF proto hraje důležitou roli při podpoře efektivnější spolupráce a standardizace.

Významný je také posun v rámci NATO, kde se členské státy zavázaly směřovat k výdajům na obranu až ve výši 5 % HDP do roku 2035. To dále zvyšuje tlak na efektivní využívání prostředků a rozvoj společných projektů.

Význam i příležitosti pro Českou republiku

Česká republika podle dostupných dat v roce 2024 překročila hranici 2 % HDP výdajů na obranu a dostala se nad průměr EU. Tento trend potvrzuje rostoucí význam obranného sektoru i pro české firmy a výzkumné organizace.

EDF tak představuje konkrétní příležitost, jak získat dotace na vývoj inovativních řešení, zapojit se do mezinárodních projektů a posílit svou pozici v evropských hodnotových řetězcích.

Závěrem

Pracovní program EDF 2026 nabízí široké spektrum možností napříč technologickými oblastmi i typy projektů. Klíčem k úspěchu bude včasná identifikace vhodných výzev, kvalitní projektová příprava a zapojení do mezinárodní spolupráce. Pro firmy, které chtějí růst prostřednictvím inovací a evropského financování, jde o jednu z nejvýznamnějších příležitostí v oblasti obranného výzkumu a vývoje.